Nejjednodušším geometrickým útvarem (mimo bod samotný) je přímka. K úplnému popsání přímky $p$ stačí zadat bod $A = (A_1, A_2) \in \mathbb{R}^2$, kterým přímka prochází, a směr, ve kterém přímka běží, tedy nenulový vektor $\vec a = (a_1, a_2)$. Přímka $p$ je pak tvořena všemi body se souřadnicemi
případně po složkách
Číslu $t$ se říká parametr, neboť parametrizuje body na přímce. Všimněme si, že omezíme-li množinu, ze které bereme hodnoty $t$, dostaneme pouze části přímky. Například pro $t \in \langle 0,+\infty)$ dostáváme polopřímku začínající v bodě $A$ a mířící ve směru $\vec a$, zatímco pro $t\in\langle 0,1 \rangle$ dostaneme úsečku spojující body $A$ a $A + \vec a$. Tento explicitní způsob zadání přímky, tj. pomocí rovnice (5.3), se často nazývá parametrické vyjádření přímky (dle dříve zmíněného jde o explicitní vyjádření).
Zmiňme nyní alternativní implicitní způsob popisu přímky. Přímka je tvořena všemi body se souřadnicemi $(x,y)$, které splňují rovnici přímky
Konstanty $a,b,c$ jsou parametry dané přímky. V rovnici (5.4) vystupují symboly $x$ a $y$ jako neznámé. Bod $(\alpha,\beta)$ na zadané přímce leží, právě když po dosazení $\alpha$ za $x$ a $\beta$ za $y$ do (5.4) dostaneme pravdivou rovnost ($0=0$). Rozeberme konkrétněji příklad přímky $p$ zadané rovnicí
Bod $(1,2)$ na přímce $p$ neleží, protože po dosazení do (5.5) dostáváme $-2 = 0$, což není pravda. Naopak body $(-1,0)$ a $(0,1/2)$ po dosazení dávají $0=0$ a na přímce tedy leží. Dva body nám stačí k načrtnutí přímky.
V rovnici (5.4) je vektor $(a,b)$ normálovým vektorem, tedy vektorem kolmým na její směrový vektor, který v tomto případě lze volit74 například jako $(b, -a)$.
Předpokládáme, že čtenář umí přecházet od parametrického popisu přímky k její rovnici a naopak.
Udejte rovnici přímky zadané parametricky: $(x,y) = (1,2) + (2t,-t)$, $t\in\mathbb{R}$.
$x+2y-5=0$.
Udejte parametrické vyjádření přímky zadané rovnicí $3x-2y+1=0$.
$(x,y) = (-1,-1) + t\cdot(2,3)$.
Mějme přímku $p$ popsanou rovnicí
a bod $A = (A_1, A_2)$. Pojďme použít naše geometrické a analytické schopnosti a odvoďme75 vzorec pro vzdálenost bodu $A$ od přímky $p$, ozn. pro účely této sekce jako $d$, který asi znáte ve tvaru
V čitateli je absolutní hodnota výrazu na pravé straně rovnice přímky $p$, kde jsme za proměnné $x$ a $y$ dosadili souřadnice bodu $A$ a v čitateli je norma (délka) normálového vektoru přímky $p$. Dále si všimněte, že pokud bod $A$ na přímce $p$ leží, pak ihned dostáváme $d=0$. Tuto vlastnost by náš vzorec jistě měl mít.
Může být jmenovatel ve vzorci (5.6) nulový? Pokud ano, kdy? Pokud ne, proč?
Nulový být nemůže, v tom případě by odpovídající rovnice byla tvaru $c=0$, což v rovině představuje buď prázdnou množinu, nebo celou rovinu. Ani v jednom případě nejde o přímku.
Nejprve sestrojme přímku $q$, která prochází bodem $A$ a je kolmá na přímku $p$. To je snadné, navíc pro lepší orientaci k dispozici obrázek č. 5.3:
normálovým vektorem přímky $p$ je vektor $\vec n_p = (a,b)$, takže za normálový vektor přímky $q$ vezmeme například vektor $\vec n_q \ceq (b, -a)$, který je očividně kolmý na $\vec n_p$,
dále konstantní člen v rovnici přímky $q$ zvolíme tak, aby náš bod $A$ na přímce ležel.
Tyto dva požadavky okamžitě, takřka bez přemýšlení, dávají rovnici příky $q$ ve tvaru
Dále spočteme průnik přímky $p$ a $q$, který je na obrázku č. 5.3 označen symbolem $P$. Neznámé souřadnice tohoto bodu $P$, označme je sugestivně $(x,y)$, musí splňovat jednoduchou soustavu dvou rovnic (tj. současně ležet na přímce $p$ i $q$):
Tuto soustavu je jednoduché vyřešit. Vynásobíme-li první rovnici $a$ a druhou $b$, tak po jednoduché úpravě dostaneme
Podobně vynásobením první $b$ a druhé $-a$ dostaneme
Hledanou vzdáleností $d$ bodu $A$ od přímky $p$ je pak vzdálenost bodu $A$ od bodu $P$, čili
První rovnost je pouze vzorec pro Euklidovskou vzdálenost dvou bodů. Následně jsme dosadili námi napočtené souřadnice $x$ a $y$ bodu $P$ a vytknuli opakující se výraz $\frac{1}{a^2+b^2}$. Poté jsme provedli roznásobění a přeuspořádání členů a nakonec jsme odmocnili (opět nezapomínejte na fakt $\sqrt{z^2} = |z|$, $z \in \R$).