Jednou z nejběžnějších posloupností, s jakou je možné se setkat, je posloupnost čísel, která vznikne opakovaným přičítáním stejného čísla. V duchu příkladu 10.1 bychom se mohli zeptat, jak pokračuje následující posloupnost čísel
Takový příklad by asi nebyl výzvou ani pro žáky druhé třídy. My si to ale přeci jen toto téma trochu opepříme. Začneme formální39 definicí této posloupnosti.
Aritmetická posloupnost je posloupnost $(a_n)_{n=1}^\infty$, pro kterou existují reálná čísla $a_1$ a $d$ taková, že pro každé $n \in \N$ platí
Číslo $d$ se nazývá diference aritmetické posloupnosti.
Z definice aritmetické posloupnosti je zřejmé, že každý člen aritmetické posloupnosti vznikne přičtením diference $d$ k předchozímu členu, neboli
Z této rovnosti pak snadno můžeme rozhodnout o monotónnosti aritmetické posloupnosti.
Uvažujme aritmetické posloupnosti s prvním členem $a_1 = 2$ a diferencí (a) $d = 3$, (b) $d = 0$ a (c) $d = -3$. Jak budou vypadat první čtyři členy těchto posloupností? Které z nich jsou rostoucí, které klesající a které konstantní?
První členy posloupnosti (a) jsou $2, 5, 8, 11$, (b) $2, 2, 2, 2$ a (c) $2, -1, -4, -7$. Posloupnost (a) je rostoucí, posloupnost (b) je konstantní a posloupnost (c) je klesající.
Pro aritmetickou posloupnost je celkem jednoduché rozhodnout o její monotónnosti, protože záleží pouze na znaménku diference $d$. Zkuste si toto jednoduché tvrzení řádně a korektně zformulovat a dokázat. Tento příklad není od toho, abyste byli pyšní na to, že to víte, ale abyste si zkusili zformulovat matematickou větu a důkaz, který by měl jasně pracovat s definicí aritmetické posloupnosti a definicí monotónnosti posloupnosti.
Častý úkol, který se vyskytuje v souvislosti s posloupnostmi, je výpočet součtu prvních $n$ členů. U některých posloupností je tento součet poměrně snadno spočitatelný, u jiných je to složitější. Aritmetická posloupnost patří do první kategorie. Odvození vzorce pro součet prvních $n$ členů aritmetické posloupnosti spočívá v sečtení té asi nejjednodušší nekonstantní aritmetické posloupnosti $1,2,3,\ldots$ která odpovídá aritmetické posloupnosti s diferencí $d = 1$ a prvním členem $a_1 = 1$. Pro součet prvních $n$ členů této posloupnosti platí jednoduchý vzorec
Tento vzorec pak s pomocí jednoduchých úprav můžeme přizpůsobit pro libovolnou aritmetickou posloupnost a získat vzorec pro součet prvních $n$ členů aritmetické posloupnosti obecně.
Pro součet prvních $n$ členů aritmetické posloupnosti $(a_n)_{n=1}^\infty$ s diferencí $d$ a prvním členem $a_1$ platí následující vzorec:
Odvození tohoto vzorce spolu s dalšími řečmi o aritmetické posloupnosti najdete v následujícím videu.
Video 10.1: Aritmetická posloupnost a její součet
Ukážeme si, jak tento vzorec použít při řešení slovní úlohy, kde aritmetická posloupnost není na první pohled vidět.
V rámci přípravy na maraton běhá Františka každý den. První tréninkový den uběhne 2 km. Každý další den si běh prodlouží o 0,5 km, aby si její tělo zvykalo pozvolna a nehrozilo zranění.
1) S tréninkem skončí v den, kdy uběhne 20 km. Kolikátý den to bude?
2) Kolik kilometrů uběhne celkem od prvního dne tréninku po poslední?
Řešení tohoto příkladu najdete v následujícím videu.
Video 10.2: Aritmetická posloupnost - příklad 1
Posloupnost $(a_n)_{n=1}^\infty$ je
rostoucí, jestliže $(\forall n \in \N)\big(a_n \leq a_{n+1}\big)$,
ostře rostoucí, jestliže $(\forall n \in \N)\big(a_n < a_{n+1}\big)$,
klesající, jestliže $(\forall n \in \N)\big(a_n \geq a_{n+1}\big)$,
ostře klesající, jestliže $(\forall n \in \N)\big(a_n > a_{n+1}\big)$,
monotonní, jestliže je rostoucí nebo klesající,
ryze monotonní, jestliže je ostře rostoucí nebo ostře klesající.
konstantní, jestliže pro každé $n$ platí, že $a_n = a_{n+1}$.