10.3 Aritmetická posloupnost a její součet

Jednou z nejběžnějších posloupností, s jakou je možné se setkat, je posloupnost čísel, která vznikne opakovaným přičítáním stejného čísla. V duchu příkladu 10.1 bychom se mohli zeptat, jak pokračuje následující posloupnost čísel

\begin{equation*} 2, 4, 6, 8, \ldots \end{equation*}

Takový příklad by asi nebyl výzvou ani pro žáky druhé třídy. My si to ale přeci jen toto téma trochu opepříme. Začneme formální39 definicí této posloupnosti.

Definice 10.3 (Aritmetická posloupnost)

Aritmetická posloupnost je posloupnost $(a_n)_{n=1}^\infty$, pro kterou existují reálná čísla $a_1$ a $d$ taková, že pro každé $n \in \N$ platí

\begin{equation*} a_n = a_1 + (n-1)d. \end{equation*}

Číslo $d$ se nazývá diference aritmetické posloupnosti.

Z definice aritmetické posloupnosti je zřejmé, že každý člen aritmetické posloupnosti vznikne přičtením diference $d$ k předchozímu členu, neboli

\begin{equation*} a_{n+1} = a_n + d. \end{equation*}

Z této rovnosti pak snadno můžeme rozhodnout o monotónnosti aritmetické posloupnosti.

Otázka 10.1

Uvažujme aritmetické posloupnosti s prvním členem $a_1 = 2$ a diferencí (a) $d = 3$, (b) $d = 0$ a (c) $d = -3$. Jak budou vypadat první čtyři členy těchto posloupností? Které z nich jsou rostoucí, které klesající a které konstantní?

Zobrazit odpověď

První členy posloupnosti (a) jsou $2, 5, 8, 11$, (b) $2, 2, 2, 2$ a (c) $2, -1, -4, -7$. Posloupnost (a) je rostoucí, posloupnost (b) je konstantní a posloupnost (c) je klesající.

Příklad 10.2

Pro aritmetickou posloupnost je celkem jednoduché rozhodnout o její monotónnosti, protože záleží pouze na znaménku diference $d$. Zkuste si toto jednoduché tvrzení řádně a korektně zformulovat a dokázat. Tento příklad není od toho, abyste byli pyšní na to, že to víte, ale abyste si zkusili zformulovat matematickou větu a důkaz, který by měl jasně pracovat s definicí aritmetické posloupnosti a definicí monotónnosti posloupnosti.

10.3.1 Částečný součet aritmetické posloupnosti

Častý úkol, který se vyskytuje v souvislosti s posloupnostmi, je výpočet součtu prvních $n$ členů. U některých posloupností je tento součet poměrně snadno spočitatelný, u jiných je to složitější. Aritmetická posloupnost patří do první kategorie. Odvození vzorce pro součet prvních $n$ členů aritmetické posloupnosti spočívá v sečtení té asi nejjednodušší nekonstantní aritmetické posloupnosti $1,2,3,\ldots$ která odpovídá aritmetické posloupnosti s diferencí $d = 1$ a prvním členem $a_1 = 1$. Pro součet prvních $n$ členů této posloupnosti platí jednoduchý vzorec

\begin{equation*} 1 + 2 + 3 + \cdots + n = \frac{n(n+1)}{2}. \end{equation*}

Tento vzorec pak s pomocí jednoduchých úprav můžeme přizpůsobit pro libovolnou aritmetickou posloupnost a získat vzorec pro součet prvních $n$ členů aritmetické posloupnosti obecně.

Věta 10.1

Pro součet prvních $n$ členů aritmetické posloupnosti $(a_n)_{n=1}^\infty$ s diferencí $d$ a prvním členem $a_1$ platí následující vzorec:

\begin{equation*} \begin{aligned} a_1 + a_2 + a_3 + \cdots + a_n & \href{Pro úplnost přepíšeme zápis aritmetické posloupnosti pomocí vzorce pro $n$tý člen, tedy $a_n = a_1 + (n-1)d$.}{\class{mathpopup bg-info-subtle}{=}} \\ a_1 + (a_1+d) + (a_1+2d) + (a_1+3d) + \cdots + (a_1+ (n-1)d) & = \frac{n}{2}\big(2a_1 + (n-1)d\big) \\ & \href{Obě tato vyjádření částečného součtu jsou ekvivalentní, protože $a_n = a_1 + (n-1)d$. Jelikož se můžete běžně setkat s oběma těmito vzorci, uvádíme je pro jistotu oba.}{\class{mathpopup bg-info-subtle}{=}} \frac{n}{2}\big(a_1 + a_n\big) \end{aligned} \end{equation*}

Odvození tohoto vzorce spolu s dalšími řečmi o aritmetické posloupnosti najdete v následujícím videu.

Video 10.1: Aritmetická posloupnost a její součet

Ukážeme si, jak tento vzorec použít při řešení slovní úlohy, kde aritmetická posloupnost není na první pohled vidět.

Příklad 10.3

V rámci přípravy na maraton běhá Františka každý den. První tréninkový den uběhne 2 km. Každý další den si běh prodlouží o 0,5 km, aby si její tělo zvykalo pozvolna a nehrozilo zranění.

1) S tréninkem skončí v den, kdy uběhne 20 km. Kolikátý den to bude?

2) Kolik kilometrů uběhne celkem od prvního dne tréninku po poslední?

Řešení tohoto příkladu najdete v následujícím videu.

Video 10.2: Aritmetická posloupnost - příklad 1