Na závěr této kapitoly ozřejmíme ještě jeden obrat často používaný (nejen) v matematické literatuře, a sice vysvětlíme význam „nutné“, „postačující“ a „nutné a postačující“ podmínky. O výroku $A$ mluvíme jako o  postačující podmínce pro výrok $B$ a o  $B$ mluvíme jako o  nutné podmínce pro $A$ právě tehdy když platí tvrzení $A \Rightarrow B$.

Důvod k tomuto názvosloví by měl být očividný. To, že platí tvrzení $A \Rightarrow B$ znamená, že pokud $A$ je pravdivé, potom je pravdivé i  $B$! Platnost $A$ tedy stačí pro to, aby platilo $B$. Tvrzení $A \Rightarrow B$ zároveň odpovídá tomu, že pokud je $B$ nepravdivé, potom je $A$ nepravdivé (připomeňme si zákon kontrapozice 12.1). Tj. aby vůbec $A$ mohlo být pravdivé, tak $B$ musí být nutně pravdivé.

Konečně, je-li jisté tvrzení nutnou a postačující podmínkou pro $A$, pak je ekvivalentní $A$.